ČSSD Sušice

Ano toto je polemický článek sociologa Kellera, který vidí příčinu chudoby a sociální nerovnosti v nízké minimální mzdě.Minimální mzda je ale pouze jedno hledisko. Víte že jsou v Evropě státy, které nemají minimální mzdu zákonem vůbec zavedenou? Jsou to např.: Dánsko, Finsko, Švédsko, Rakousko, Německo a Itálie. Jakou má výše minimální mzdy vypovídací hodnotu? Za minimální mzdu pracuje například ve Francii 14 % pracujících. Sociální nerovnost lépe popisuje standartní ekonomický nástroj tzv. Giniho index,který zjednodušeně měří rozdíl mezi absolutní rovností(všichni mají stejně) a skutečností. Podle Světové banky máme Giniho index druhý nejnižší v Evropě,hned za Dánskem, to jsou ověřitelná ekonomická fakta. Podle Eurostatu a OECD jsme v Evropě nejméně ohroženi chudobou, to je taky fakt a to je v rozporu s vyprávěním o zlotřilém kapitalismu, o neoliberálních reformách , které ožebračily národ a uvrhly lidi do chudoby. Sociolog si neuvědomuje ekonomické hledisko, že zvýšení minimální mzdy znamená zvýšení všech sociálních dávek a výdajů rozpočtu a kde se na to vezme, neřeší.

S tímto stanoviskem nemohu souhlasit, můj text překrucuje hned v několika ohledech. Zaprvé ve svém článku nikde netvrdím, že nízká minimální mzda je hlavní či jedinou příčinou chudoby a sociální nerovnosti. Je zlozvykem některých diskutérů, vyčíst z článku něco, co v něm vůbec není, a pak to vyvracet. Není pěkné vkládat mi do úst něco, co jsem neřekl. Příčin nerovnosti a chudoby je pochopitelně více, nízká minimální mzda je pouze jednou z nich.
Jediné, co v článku tvrdím, je, že naši lidé, kteří pracují za minimální mzdu, mají z evropských zemí nejdále ke mzdě průměrné, jsou tedy na tom RELATIVNĚ nejhůře oproti jiným zaměstnaným lidem. Tato relace je mnohem horší než v zemích, které uvádí můj oponent.
Můj oponent navrhuje používat raději Giniho koeficient, který ukazuje, že poměr mezi příjmy nejbohatších deseti procent domácností a nejchudších deseti procent domácností je u nás druhý nejnižší v Evropě, jsme hned za Dánskem. Dovoluji si ho upozornit, že Giniho koeficient registruje pouze legálně získané příjmy (a legálně získané majetky). Desítky miliard, které se u nás rozkradou každým rokem, nejsou při propočítávání tohoto koeficientu zohledněny. Myslí si můj oponent, že tyto peníze přistávají na kontech nejbohatších, anebo nejchudších domácností? Pokud si myslím, že nejchudších, nemá smysl s ním polemizovat. Pokud připustí, že spíše těch nejbohatších a nejvlivnějších, měl by to ve svých úvahách o rovnosti v naší společnosti zohlednit a zmíněný koeficient si třeba jen tak na koleně nově propočítat. Mýlí se i v typicky nečasovském argumentu, že relativně nízký podíl lidí žijících pod hranicí chudoby u nás dosvědčuje, že nejsme ohroženi chudobou. Tento ukazatel je závislý na celkové struktuře příjmů domácností. Máte-li chudé střední vrstvy, spadne vám pod hranici chudoby menší podíl obyvatel, než když jsou na tom střední vrstvy lépe.
A konečně se mýlí i v tom, že zvýšení minimální mzdy znamená zvýšení všech sociálních dávek. Sociální dávky se neodvozují od výše minimální mzdy, počítají se jako násobek jiného ukazatele. Závěrem se musím přiznat, že mne opravdu mrzí, když někdo, kdo polemizuje s něčím, co netvrdím, a kdo nechápe, o čem vlastně vypovídají koeficienty, jichž používá, zpochybňuje na základě toho všeho moji odbornost. Ale nepřekvapuje mne to, setkávám se s tím u těch, kdo argumentují z pravicových pozic, zcela běžně.

Minimální mzda je regulace ceny se všemi jejímy důsledky,která zapříčinuje převis nabídky nad poptávkou,neboli větší počet uchazečů o práci, než o který je při stanovené ceně zájem.
Při dnešní výši minimální mzdy 8500Kč je čistá mzda po zaplacení daní 7665Kč, firmu která tuto mzdu poskytuje to ale i s odvody stojí 11390Kč. Pokud bude minimální mzda 15000Kč tak čistá bude 12405Kč a zaměstnavatel zaplatí 20100Kč. Myslíte, že si takové navýšení s navýšením odvodů na všechna zdravotní, které firma odvádí,jsou přímo na minimální mzdu navázána, si bude moci zaměstnavatel dovolit? Myslíte, že se to nemůže promítnout do cen, do tlaku na inflaci, či nebude to mít vliv na propouštění?

Tuto argumentaci považuji, na rozdíl od té předchozí, za korektní. Je pravda, že malé i některé střední firmy u nás jedou na doraz a nemají mzdové prostředky na lepší odměňování svých zaměstnanců. Zvýšení minimální mzdy pro ně může představovat velký problém. Je ovšem třeba podívat se na to i z druhé strany. Jak mají přežít lidé, kteří při dnešních cenách vydělávají 7665 Kč čistého? Mohou si dovolit oženit se a mít děti? Nehrozí jim ztráta bydlení? Pokud firma nemůže fungovat jinak, než že platí svým zaměstnancům tyto žebrácké mzdy, měl by si její majitel uvědomit, že ho vlastně nepřímo dotuje daňový poplatník. Aby nemusel svoji firmu zavřít, musejí se daňoví poplatníci skládat na řadu sociálních dávek, na které většině lidí, pobírajících minimální mzdu, vzniká nárok. Takové firmy sice udržují zaměstnanost, což je nepochybně významné,
ovšem ti, kdo platí vysoké daně, jejich provoz takto nepřímo pomáhají sponzorovat. Pokud bychom situaci řešili tím, že snížíme třeba vzpomenuté odvody na zdravotní pojištění, vznikne nám díra do rozpočtu zase jinde. Opakuji však, že názory tohoto čtenáře jdou k jádru věci a odkrývají závažný problém, který vlády zatím prakticky neřešily.