Úvodní strana Články Ostatní ZADLUŽOVÁNÍ = CESTA DO PEKEL (všechno má svá ale)

PostHeaderIcon ZADLUŽOVÁNÍ = CESTA DO PEKEL (všechno má svá ale)

Projednávání státního rozpočtu je každoročně evergreenem o narůstajícím dluhu a slibu, jak jej budeme snižovat. 
Státní dluh v posledních letech astronomicky roste a na konci r. 2011 činil 1.500 miliard Kč, což v přepočtu činí 42% HDP (hrubý domácí produkt).
To ČR sice stále řadí mezi nejméně zadlužené země, ale výše státního dluhu vyžaduje i jeho splácení včetně úroků. Jen na úrocích zaplatí ČR ročně 75 mld. Kč.
Zadlužen není jen stát, ale také kraje a obce (130 mld. Kč), firmy (960 mld. Kč) a samotní občané (1 210 mld. Kč). Dohromady to je již astronomická částka.
Obecně se všichni politici shodnou, že je třeba šetřit. Pravice by silně omezila veřejné služby státu (sociální sféra vč. důchodů a zdravotnictví). Levice pak vidí možnost úspor na chodu státu, především v nejvyšších patrech. Všichni se pak shodují, že je třeba zatočit s korupcí. Nikdo nezměří, kolik prostředků zmizí v černé díře korupce. Odhady se liší - od 50 mld. do 120 mld. Kč. To už jsou ohromná čísla. Nebýt korupce, tak snad ani není roční zadlužování. Boj s korupcí je jako boj s  prostitucí. Nikdy se nevymýtí. Je ale nutno účinnými zákony možnosti korupce výrazně omezovat.
Často slýcháme, že je třeba omezovat státní výdaje na sociální oblast, důchody, zdravotnictví a podobně.

Mezinárodní srovnání výdaje v % k HDP
stát důchody zdravotnictví školství
ČESKO 8,5 7,1 4,2
Německo 12,3 10,5 4,5
Rakousko 13,9 10,5 5,4
Belgie 11,4 10,2 6,0
Francie 13,6 10,5 4,5
Polsko 11,6 7,0 4,9
Slovensko 7,1 7,8 3,6

Z uvedeného přehledu vyplývá, že ČR vydává na veřejné služby ve srovnání s ostatními státy výrazně méně. A to nepočítám snižování výdajů na policii, hasiče a další složky státu. Policie za 4 roky snížila stav o 9 tisíc policistů. Možností, kde šetřit, již moc není. Je však třeba zatočit s korupcí!!!! Problém českého dluhu je v nízkých a navíc nespravedlivých daních.

Pokud porovnáme míru zdanění v mezinárodních srovnáních, tak české daně patří k nejnižším.
Objektivním měřítkem je tzv. složená daňová kvóta, anebo souhrn všech daní a pojistného ve srovnání k HDP. ČR se svými 35% má nižší zdanění než všechny vyspělé státy Evropy.
Pro srovnání: Německo-40%, Rakousko-43%, Belgie-44%, Francie-43%.
A to neuvádím skandinávské státy: Švédsko-47%, Dánsko-48%, Finsko-43%.

Prostě oproti vyspělé Evropě má ČR o cca 6-7% nižší daně a pojistné, to se logicky musí promítnout do kvality veřejných služeb a bohužel i do výše narůstajícího státního dluhu.
Topolánkova vláda jedním hlasováním v PS snížila inkaso výběru všech daní od r. 2008 o více jak 80 mld. Kč.
Navíc nastavení daní je v ČR nespravedlivé. Pravicové vlády vsadily na snižování přímých daní a navyšování daní nepřímých.

Přímé daně:
Daň firemní

V 90. letech činila v ČR firemní daň 35%. Postupně se ČR přizpůsobovala evropským trendům, firemní daně se snížily za vlád ČSSD na 24% a nyní za vlád ODS až na 19%. Pokud porovnáme výši firemních daní, tak ČR má tyto daně výrazně nižší než vyspělá Evropa.
Pro srovnání: Německo-30%, Rakousko-25%, Francie-34%, Belgie-34%, Británie-28%, Itálie-31%.
To, že máme nižší daně, je logické, avšak jejich výše je již extrémně nízká. Navíc doba žádá zavedení minimálně dvou sazeb.
Je až nemorální, aby velké, zpravidla nadnárodní firmy s monopolním postavením, platily směšně nízké daně a své zisky prostřednictvím dividend odváděly do svých mateřských zemí. Jen v letošním roce se odhaduje, že na dividendách „odteče“ z ČR 220 mld. Kč. Banky působící v českém prostředí mají v 1. pololetí čistý zisk celkem 38 mld. Kč. Velké zisky odtékají rovněž od mobilních operátorů, obchodních řetězců či firem v energetice. Pro firmy výrobního a mobilního charakteru se jeví jako optimální daň 22% a pro monopoly daň 30%.

Daně fyzických osob
Zaměstnanci
– sazba daně činí jednotně 15% ze superhrubé mzdy, což je cca 20% ze mzdy hrubé.  Drtivá většina zemí má však progresivní zdanění dle výše příjmu. Tak tomu bylo i v 90. letech, kdy sazby činily 15%, 20%, 25%, 32% a 39%. Vláda ČSSD pak zrušila nejvyšší 39% sazbu. Vláda M. Topolánka ovšem prosadila jednotnou 15% sazbu.
Pro srovnání -  kolik platí daně lidé s nejvyššími příjmy v Evropě:
Německo- 47%, Rakousko-50%, Francie-46%, Itálie-45%.
V některých zemích dokonce nad 50%: Švédsko-56%, Belgie-54%, Nizozemí-52%, Británie-50%.
Z českého prostoru se solidarita vytratila.
OSVČ – živnostníci – jejich počet stále narůstá (zneužívání tzv. Švarc systému), ale inkaso daní výrazně klesá. Odhaduje se, že až 80% živnostníků neplatí žádné daně. Průměrný zaměstnanec zaplatí po započtení daňového odpočtu cca 3.000 Kč měsíčně, ovšem živnostník v průměru jen 250 Kč. Problémem jsou vysoké odpočitatelné paušály. Jedná se o správnou myšlenku, ale zatímco v Evropě tyto paušály činí cca 25%, tak v ČR až 80%.
Živností se živí přes 1 milion OSVČ, většina z nich má příjmy na úrovni průměrné mzdy a nižší. U těch je třeba řadu výhod zachovat.
Pod systém OSVČ se však schovávají různí poradci, agenti s příjmy nad 100 tisíc měsíčně a zneužívají součastného systému k neplacení daní či placení jen daní symbolických.

Nepřímé daně:
Daň z přidané hodnoty (DPH)
– dlouhou dobu její hodnota byla v obou sazbách neměnná. Základní sazba činila 22%, ta snížená pro léky, potraviny, energie, dopravu a další byla 5%.
Se snižováním přímých daní přišlo postupné zvyšování DPH, které se v posledních letech mění snad každoročně. Nyní činí základní sazba 20% a snížená 14%.  Vedou se spory o její další navýšení.
Pro srovnání, jak je to v jiných zemích:
Německo-19% základní sazba/7% snížená sazba, Rakousko-20/10, Francie-20/5/2, Belgie-21/12/6, Itálie-20/10/4. Jen Dánsko má jednotnou sazbu 25%.
V současnosti má ČR jednu z nejvyšších DPH.

Spotřební daně – daně z tabákových výrobků, PHM, maziv a alkoholu patří v Evropě spíše k vyšším a pro státní rozpočet znamenají výraznou položku v celkových příjmech.

Majetkové daně:
V ČR patří k nejnižším v Evropě a jejich roční inkaso je zanedbatelné. Při rozumném zvýšení by stát mohl výrazněji navýšit své příjmy.
Zdanění hazardu – V ČR se ročně prosází 127 mld. Kč. Stát až dosud hazard skoro nezdaňoval a připravoval se o značnou částku do rozpočtu.
Důchodový systém v propadu
V příštím roce má činit deficit na důchodovém účtu cca 60 miliard Kč. To je již neúnosné číslo. Sanovat tento deficit zvyšováním DPH je pro ekonomiku a koupěschopnost lidí neúnosné. Velkým rizikem je zavedení tzv. druhého důchodového pilíře, kde ze systému utečou další peníze (3% od každého pojištěnce). ČR má dlouhodobě zavedený průběžný důchodový systém. Jelikož populace stárne a důchodců přibývá, je třeba zvýšit pojistné a podporovat ostatní doplňkové formy připojištění.

Česká ekonomika v recesi či krizi
Ačkoliv všechny sousední země ekonomicky rostou (Slovensko a Polsko o cca 2,5%, Německo a Rakousko o necelé 1%), tak česká ekonomika v letošním roce poklesla o 1%. Vláda to zdůvodňuje krizí. Má pravdu jen částečně, neboť svoji restriktivní politikou tuto krizi prohlubuje. Škrtáním se nedá dospět k prosperitě. Státní rozpočet, výše dluhu a ekonomický rozvoj jsou spojité nádoby, je třeba silně zvažovat parametry nastavení.
Šetřit se musí, ale možnosti jsou skoro vyčerpané. Problém je v nastavení daní a přílišné orientaci na vývoz do zemí EU. Česko je historicky průmyslová země a bez exportu se neobejde. Je třeba hledat nové trhy. Vzdělávací systém musí preferovat technické obory, jejich studium stimulovat a ne naopak. Musíme se umět na světových trzích prosadit. A je to o kvalitě. O naší budoucnosti budou rozhodovat především technici a ne antropologové, sociologové, politologové a další humanisté. Byť i jejich podíl je potřebný. Daňový systém musí projít kompletní revizí. Je třeba podpořit koupěschopnost celé části obyvatelstva a omezit odtékání peněz do zahraničí. Zvýšit se musí přímé daně, je třeba také umět daně vybrat a tím zamezit velkým daňovým únikům.
Česká společnost má stále na to, aby se racionálně rozvíjela.

Krajské volby jsou i o vládě
Byť často slyšíme, že krajské volby jsou jen o krajích. Jsou sice o nich, ale také o centrální vládě, neboť ta svými opatřeními buď podporuje rozvoj krajů, či jako nyní rozvoj krajů brzdí. Kraje mají nyní daleko méně prostředků na prosazování svých záměrů, a to nejen, že je krize, ale i snižováním přímých daní, na jejichž inkasu jsou kraje především závislé.

Václav Šlajs
Komentářů (0)
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
 
Vyhledávání
Kr. konference 18. 3. 2023
Počet návštěv
46578
DnesDnes85
VčeraVčera68
Tento týdenTento týden220
Tento měsícTento měsíc1000
CelkemCelkem46578
Denní maximum 12-28-2022 : 511
Přihlášení uživ. 0
Hosté 3
Registrovaní 37
...z toho dnes 0
Kdo je online
-
Počítáno od
16. 9. 2012