65 let od "Vítězného února"
Řada sociálních demokratů se po Únoru rozhodla pro emigraci. Někteří pak v cizině pokračovali dál v činnosti strany, aby tak tím minimálně alespoň udržovali nějakou naději pro její možnou obnovu na našem území. Pochopitelně někteří sociálně demokraté u nás bez velkého morálního namáhání splynuli se zdejšími komunisty naprosto k nerozeznání. Bohužel!
Jak tedy dnes vnímat "Vítězný únor" roku 1948? Jeho předehru musíme vidět v parlamentních volbách v roce 1946, kdy v Čechách KSČ dostala zhruba 40% hlasů. Lidé tenkrát v komunistech po předešlých válečných útrapách viděli novou naději na lepší život, který jim byl slibován. Až sem se to dá nějak pochopit. Co však nelze nevidět, je to, že už tenkrát v roce 1945 komunisté v zádech se Sovětským svazem si začali postupně a systematicky podmaňovat značnou část společnosti.
Mnozí naši soudruzi dobře věděli, jak funguje realita v SSSR a čeho všeho se Stalin ve 30. letech ve své zemi dopustil. O těchto věcech komunisté mlčeli a přitom museli tušit, že Stalin bude chtít styl své revoluce vyvážet i do zahraničí. Revoluci, která se neobejde bez smyček z provazů na krku svých odpůrců. V tomto ohledu komunisté zklamali.
Dnes nám bohužel hrozí něco docela jiného. Jestliže bude u nás dlouhodobě neutěšená sociální situace a pokud se budou stále otevírat nůžky mezi různými společenskými skupinami, nikdy se možnosti různého podobného historického opakování nezbavíme. Je zarážející, že některé pravicové strany nechápou, že jsou porodními bábami dnešních sílících komunistů.
Sociální demokracie je a ještě bude ve velmi obtížné situaci. Chce totiž to historicky nejlepší – svobodu a solidaritu. A to je opravdu těžký úkol. To se totiž musí umět vybalancovat. Partnerem pro ČSSD by měl být do budoucnosti ten, kdo k tomuto cíli nejlépe dopomůže.
V utěšené společnosti je totiž pak riziko různých "vítězných únorů" vždy minimální.
Petr Šmíd
-
2013-02-26 11:35:52 | Josef Růžička - re: Podíl sociální demokracie na "Vítězném úno
Pravou porodní bábou dnešních komunistů nejsou pravicové vlády, ale ČSSD, která jim nejprve dovolila podílet se na řízení sněmovny a poté, kvůli zachování vlastních "korýtek" jim umožnila podílet se na vládě v krajích... Děkujeme za V.Baborovou, politruky Šlajse se sloupem a spolupracovníka STB Kučeru na krajských úřadech. Co bude následovat po volbách do sněmovny? Koalice s KSČM? Komunistický ministr vnitra, nebo školství? KSČM má kádrů ze zkušenostmi ze sboru národní bezpečnosti, jak jsme již poznali mnoho...
-
2013-03-05 20:11:29 | Petr Šmíd - Antikomunistická posedlost
Dnes se píše rok 2013 a vyrostla od roku 1989 generace lidí, kterým komunistické doby asi říkají tolik jako reformy Marie Terezie. Kdybychom chtěli být přísně antikomunisticky důslední, nemohli bychom volit žádnou důležitou politickou stranu, neboť v každé nalezneme některé buď bývalé komunisty nebo lidi nějak spjaté s předlistopadovým režimem. Zdá se mi, že antikomunismus není program, který mění život nás občanů k lepšímu. Kdysi komunisté rovněž pro změnu strašívali imperialismem. Opravdu raději řešme bolavé problémy dneška a ne to, zda třeba pomatená poslankyně KSČM jde pokládat kytku na hrob vraha Gottwalda. Tudy cesta nevede.
Bohužel sociální demokracie jako taková nemůže mít historicky v souvislosti s "Vítězným únorem" čisté svědomí. Proč všichni tři ministři sociální demokracie zůstali v únoru 1948 ve svých křeslech na rozdíl od ministrů všech ostatních demokratických stran, kteří podali demisi, aby tak dosáhli pádu vlády Klementa Gottwalda? Gottwald se tak mohl i díky sociálním demokratům opřít o nadpoloviční většinu a svou pozici udržel. Co následovalo, všichni víme.